Nechť vyhraje lepší, nebo ten šťastnější!!!

FK Jeseník U19  :  SK Hranice U19    2:1  (1:1)

„Ať vyhraje lepší, anebo ten šťastnější“, to byla moje slova trenérovi hostujícího týmu SK Hranice před začátkem posledního domácího vystoupení našeho mužstva v podzimní části soutěže. Zápas byl navíc okořeněn tím, že jsme přivítali „leadra“ soutěže, který ztratil jen 3 body prohrou v Čechovicích. Čekali jsme tedy náročné utkání a po závěrečném hvizdu jsme s hostujícím trenérem zkonstatovali, že došlo na má úvodní slova.

Z mého pohledu a troufám si tvrdit, že i z pohledu diváka, to bylo to nejkvalitnější utkání, které jsme mohli domácím divákům předvést. O to cennější je, že tento výkon jsme podali s dosud vedoucím celkem soutěže a mohli jsme se tedy s fanoušky rozloučit tím nejlepším způsobem.

Celé utkání se dá hodnotit několika větami, jelikož vyložených brankových příležitostí nebylo mnoho, spíše po jedné na každé straně. Bylo to samozřejmě ovlivněno tím, že přijel soupeř, který svými výsledky a hlavně svojí ofenzivností jednoznačně vzbuzoval respekt. Věděli jsme, že to bude náročné utkání, pro kluky to byl zápas sezóny, na který se těšili. I proto možná divák nemohl očekávat „brankostroj“.

V první půli jsme očekávali nápor hostů, který se však nedostavil. Naopak my jsme byli iniciativnější, kombinovali jsme lépe, nicméně jsme se stejně jako hosté do vyložené šance nedostali. Dobře jsme rovněž řešili i defenzivu, dařilo se nám odebírat míče před naší šestnáctkou anebo si soupeř kazil finální přihrávky sám. Chyby v defenzivě jsme měli také, nebylo jich mnoho a byly spíše taktické. Jedinou z nich soupeř potrestal, kdy ve 33. minutě zahrával po našem zbytečném faulu přímý kop. Centr našel vysokého hráče v malém vápně a soupeř šel do vedení. Přiznám se, že v tu chvíli jsem si řekl, že je zle. Po dobrém dosavadním výkonu přišel takový zářez. Ukázalo se však, že kluci ví, co chtějí. Chtějí vyhrát, bojovali dále a nebáli se hrát dál. Vyrovnání, přestože se štěstím, přišlo ve 44. minutě. Karel Bajza se totiž rozhodl vystřelit. Míč po teči obránce zapadl do sítě, vyrovnáno 1:1. Důležitý okamžik utkání!

Do druhé půle jsem opět očekával nástup soupeře, nebudeme vědět kam skočit. Nestalo se. Hrálo se tak jak v první půli, od šestnáctky po šestnáctku, po jedné šanci nebo spíše pološanci na obou stranách. Bojovnost, skluzy, bránění, tvrdé souboje, nasazení, to vše bylo vidět na hřišti. Euforii a zadostiučinění jsme prožili v 86. minutě. David Marcinov, který nastoupil do hry v 60 minutě, v jedné jeho individuální akci byl před šestnáctkou faulován. Postavil si míč a kolem zdi vystřelil k tyči. Brankář se položil a míč vyrazil před sebe kde však našel dorážejícího Daniela Žigu, který se nemýlil, 2:1. David s Danem se po zranění a nemoci vrátili do mužstva a hned tímto způsobem pomohli k výhře. Super. Z náporu během posledních třech minut soupeř již nic nedokázal vyprodukovat, s přehledem jsme si to pohlídali a uštědřili Hranicím druhou porážku.

Celkově hodnotím utkání jako remízové, v první půli jsme však byli lepší v poli. Bylo to utkání s absolutním nasazením, tvrdostí, faulů, kombinací, prostě pro oko diváka to nejlepší co mohl vidět. Nakonec došlo, jak jsme rovněž po závěrečném hvizdu rozhodčího i zkonstatovali s hostujícím trenérem, na má úvodní slova. Remíza by asi byla i zasloužená, vyhrál tentokrát ten šťastnější. Ale štěstí, jak se říká, přeje připraveným, a v tomto asi byli kluci lepší než tento kvalitní soupeř.

Na závěr jen poznámka. Absolutní chvála všem hráčům, nechť si prožijí dostatečně euforii z vítězství. Zároveň, jak vždy říkám, „z hrušky dolů“. Čekají nás ještě dvě utkání venku, odkud bychom chtěli dovézt plný bodový zisk. Musíme však pokračovat v kvalitě a nasazení, jako tomu bylo v utkání s Hranicemi. Držte palce.

Sestava mužstva: Jaroslav Dostál – Jaroslav Vavrušák, Patrik Mazánek, Jan Krátký, Jan Hanúsek – Nguyen Van Tiep, Richard Zrník, Martin Chromek, Radim Vojtek – Karel Bajza, Josef Knebl

Střídali: Daniel Žiga, David Marcinov

Další náhradník: Jiří Matějka – brankář