Někdo, kdo se podepsal jako „Fans Jeseník“, dnes napsal do jedné internetové diskuze: „Nikdo nás nemá rád.“ Ani snad netuší, jak vystihl typickou fanouškovskou paranoiu.

Mimochodem ono zmíněné internetové forum je jedním velkým semeništěm neuvěřitelných myšlenkových výblitků proti všemu a všem a neznámí hrdinové pod nejrůznějšími přezdívkami a pod rouškou domnělé virtuální anonymity a domnělé beztrestnosti zde sypou zaručená obvinění proti všemu a všem. Ale o tom snad někdy jindy.

Asi neexistuje fotbalový fanoušek, skutečně zapálený fanda (tedy ten, který o fotbale přemýšlí a mluví více než je ve slušné společnosti zdrávo), aby netrpěl stihomamem, že zrovna jeho milovaný klub je terčem zaručených křivd, komplotů a různých spiknutí. Jako fotbaloví fanoušci žijící jen pro svůj klub jsme bezvýhradně předurčeni k paranoidním představám hraničícím s jistotou, že protihráči, rozhodčí, svazoví funkcionáři, pořadatelé soupeřů, zkrátka všichni po nás jdou, chtějí nás zničit, chtějí náš konec a všechno je předem domluvené tak, abychom zrovna my neuspěli. Všichni do jednoho, kdo nejsou s námi, jsou proti nám. Problém je v tom, že si tohle čas od času myslí všude, v každém klubu, takže pak nejde úplně jasně poznat, kdo je skutečně v nemilosti mocných a kdo si to jen vsugeroval. A dokonce se fandové navzájem předhánějí v přesvědčování těch druhých, že to ne vy, ale my jsme ti věčně bití. Ovšem když to pak přeženou, od ostatních to schytají, že jsou jen banda uplakánků. Pak se rozjede druhé kolo, ve kterém se argumentuje, kdo je ubrečený víc, a kdo je ubrečený oprávněně. Jsou to fakt nervy, ten fotbal.

V našem FK Jeseník jsme se sešli před utkáním se Šternberkem a významně kroutili hlavami nad tím, jak je to možné, že Lukáš Woitek, náš nejdůležitější hráč, nedostal milost. Ten nejhodnější fotbalista na světě, který měl poprvé a naposledy slabou chvilku a nechal se vyloučit a dostal stopku na dva zápasy, neuspěl se žádostí o prominutí zbytku trestu. Přitom je tak běžné, že hráč, který předtím neměl vážnější prohřešek, je po polovině trestu omilostněn. Takhle jsme nabyli jasného a nezvratného přesvědčení, že nás tam nahoře nemají rádi a udělali to schválně, protože my jsme Jeseník, ale přitom se podívejte na to video, takové nevinné pošťouchnutí tělem, po kterém se protihráč svíjí jako po zásahu elektrickým bičem a drží se za obličej a přitom ho Lukáš odstrčil do ramene, a  proč se vlastně ty zápasy natáčejí na video, když se pak komise na to ani nepodívá a neposoudí, že tohle přece není na dvouzápasový trest, a vůbec, podle jakého klíče pánové rozhodují o výši trestů, když podobné prohřešky trestají pokaždé jinak, a taky si připomeňme, že „Miňasovi“ po jednom odpykaném zápase na začátku sezony zbytek trestu prominuli, tak proč ne teď „Lukemu“, když jsme ho proti Šternberku tolik potřebovali….atd.

Jenže vykládejme někomu něco o našich křivdách. Šmahem proti nám vytáhne argument o šesti penaltách, které byly v náš prospěch nařízeny v probíhající podzimní sezoně. A to je taky nefér, protože o žádné z těch penalt se nedá ani náhodou tvrdit, že by je rozhodčí pískli nespravedlivě, ačkoli vás hráči a fanoušci soupeřů budou přesvědčovat o opaku.

Naštěstí každou fotbalovou nespravedlnost dokonale přebíjí radost z vítězství a těch si letos užíváme víc, než jsme sami čekali. A o žádném jesenickém vítězství nelze říct, že by bylo nezasloužené či fotbalově nespravedlivé. Kdo tvrdí opak, tak nám křivdí.

My jsme Jeseník.