(převzato z Jesenického týdeníku)

Jesenický fotbal zažívá úspěšné období. Po triumfálním vítězství v I.A třídě Olomouckého kraje v minulém soutěžním ročníku se podzimní část nové sezony odvíjela v podobně veselém duchu. V polovině sezony je nováček krajského přeboru v čele tabulky a řadí se mezi největší aspiranty na celkové vítězství.

VÝSLEDKY
Čtyři roky od sestupu v roce 2011 čekal jesenický fotbal na návrat do nejvyšší krajské třídy. Dočkal se letos na jaře, kdy suverénně ovládl I.A třídu a v srpnu zahájil své obnovené účinkování v přeboru. A výsledek? Ze sedmnácti odehraných utkání 13 vítězství, 3 remízy, 1 prohra. „Všechny ty remízy považuji za naši ztrátu, protože ve všech případech jsme to byli my, kdo chtěl více vyhrát a nespokojil se jen s bodem. A co se týká prohry v Určicích, myslím si, že ta přišla v pravý čas. Hráli jsme hrozně, nesoustředěně a tento neúspěch nás nakopl, trochu nás to vrátilo na zem a hráči si uvědomili, že nemůžeme čekat výsledek bez poctivého a stoprocentního přístupu,“ komentoval v rozhovoru pro klubový web a pro Jesenický týdeník trenér Petr Ševčík. Jeho tým přezimuje v čele krajské tabulky s pětibodovým náskokem na druhé Ústí.

HRA
Jeseník překvapil nejen výsledky, ale hlavně předváděnou hrou. Nátlakový fotbal, ve kterém nikdo nepochybuje o tom, který z týmů má větší hlad a touhu po vítězství, soustavná trpělivá snaha o dobývání soupeřova pokutového území, přímočaré kombinační akce střídané s odvážnými individuálními průniky. Mohli bychom donekonečna rozepisovat technika a taktiku hry, rozebírat vzájemnou harmonii herních činností a účelovost. Z laického diváckého pohledu stačí přitom konstatovat, že na ten fotbal v Jeseníku se dá opravdu dívat. Což ostatně potvrzuje i řada bývalých osobností jesenické kopané, kteří v minulosti z rúzných důvodů zanevřeli na návštěvy místního stadionu a nyní se k fotbalu vracejí jako diváci. Po letech fotbal v Jeseníku zase baví.

TÝM
Můžete mít snaživé funkcionáře (to Jeseník určitě má) i solidní tehnické zázemí (to Jeseník rozhodně nemá). Můžete mít slušné materiálové vybavení (díky novému sponzoru Ondrstroj získal FK Jeseník pro muže dvě sady nových dresů) a můžete mít schopného trenéra (jen málo lidí na Jesenicku miluje a prožívá fotbal tak jako Petr Ševčík). Ale to všechno je celkem k ničemu, pokud nemáte dobrý tým. Základ úspěchu tvoří kvalita hráčského kádru a Jeseník dnes sklízí plody výborné práce s mládeží na přelomu století. Díky tomu si může dovolit to, co málokterý klub v kraji. Postavit silnou fotbalovou partu prakticky z vlastních odchovanců, bez drahých hostování či nejistých přestupových tahanic. S výjimkou Martina Hanzlíka všichni současní jeseničtí hráči prošli mládežnickou průpravou v FK Jeseník, tehdy ještě TJ Jeseník a brankář Pastucha dokonce ještě v barvách TJ RD.
„Základ našeho úspěchu vidím v širokém kádru a hlavně v kvalitě nejen základní sestavy, ale celé lavičky. Je to možná drzé tvrzení, ale nikdo z hráčů Jeseníku na soupisce není jen kusem do počtu. Když se někdo zraní, jiný ho může plnohodnotně nahradit,“ říká trenér Ševčík. A je to pravda. Kdokoliv naskočil z lavičky náhradníků, okamžitě se přirozeným způsobem zařadil do herního procesu týmu, aniž by byla narušena souhra či, řekněme, přirozená týmová chemie. „Hráči jsou parta a táhnou za jeden provaz na hřišti, v kabině i mimo fotbal. Na jejich hře se to projevuje,“ dodává kouč.

SOUPEŘI
Protivníci, na které Jeseník v podzimní části krajského přeboru narazil, jsou samozřejmě na jiné úrovni než v I.A třídě. Drtivá vítězství z loňské sezony, kdy ani dvouciferné výsledky nebyly v jesenickém případě ničím zvláštním, vystřídala, zejména při venkovních zápasech, tvrdá dřina a boj o každý bod. Těsná a šťastná výhra v Hněvotíně, ubráněný závěr zápasu ve Chválkovicích, remíza v Želatovicích a samozřejmě ona jediná podzimní prohra 0:4 v Určicích ukazují, že krajský přebor není a nebude snadnou a bezproblémovou konfrontací. Ale na opačném pólu pak máme famózní výhru v Dlanech 5:0, herní i výsledkové úspěchy v Medlově či ve Velkých Losinách a samozřejmě všechna domácí utkání, v nichž byl Jeseník vždy lepším týmem a jen smůla či zbrklost v koncovce stály mužstvo tříbodový zisk proti silným návštěvníkům z Ústí a Šternberku. Právě tyto dva celky budou pravděpodobně největšími konkurenty Jeseníku v jarní bitvě o první místo. V obou případech jede jesenický tým na hřiště těchto soupeřů.

AMBICE
Když někdo vede po podzimu s pětibodovým náskokem krajský přebor, nemůže mít jiné ambice než ty nejvyšší. „Bylo by teď hloupé trvat na cíli, který jsme si dali před sezonou, a tím bylo umístění do pátého místa. Už jsme jinde. A já za sebe můžu říct, že chci tu soutěž vyhrát a udělám pro to maximum. Jsem přesvědčený, že hráči to mají nastavené stejně jako já,“ komentuje jarní ambice mužstva trenér Ševčík. Klub připravuje pro tým jarní soustředění v jesenických lázních, kde budou hráči společně po čtyři dny ubytovaní a čeká je tvrdá fyzická příprava. V posledních sezonách měl Jeseník jarní část sezony vždy lepší. Na jaře 2014 tým vyhrál jarní půlsezonu a nebýt tehdy zpackaného podzimu, postupoval by do kraje už o rok dříve. A jaro 2015 bylo vůbec nejúspěšnější půlsezonou v historii klubu, když FK Jeseník ve všech zápasech I.A třídy neztratil ani bod. Jak to bude na jaře 2016? Nechme se překvapit.

ČÍSLA
Na závěr podzimního fotbalového ohlédnutí v Jeseníku nabízíme pro milovníky statistik trochu zajímavých údajů. FK Jeseník dal v sedmnácti zápasech rovných padesát branek, což je nejvíce ze všech týmů krajského přeboru. Dvaatřicet gólů dal Jeseník na domácím hřišti a osmnáct na hřištích soupeřů. Jesenická obrana inkasovala na podzim celkem devatenáctkrát, méně branek (17) dostaly pouze Velké Losiny. Nejlepším střelem mužstva se stal kapitán Bronislav Mlynář, který je se 14 trefami zároveň nejlepším kanonýrem celé soutěže. Přispěly k tomu výraznou měrou pokutového kopy, jichž je právě Mlynář úspěšným exekutorem. Jeseník na podzim zahrával osm penalt a všechny proměnil, proti Jeseníku bylo nařízeno šest penalt a dvě z nich soupeř neproměnil (brankář Pastucha dvakrát chytil). Jesenický tým zaznamenal na podzim celkem tři červené karty (jedna pro Minku, dvě pro Woitka). Nejvíce žlutých karet (11) dostal Minka. Do odehraných zápasů zasáhlo celkem 19 hráčů v poli a 3 brankáři. Mezi střelce se zapsalo 13 různých hráčů.