Legendy chodí v Jeseníku opět na fotbal

Také jste si toho všimli? Na mistrovská utkání mužstva mužů Jeseníku vídáme v poslední době stále více bývalých fotbalových ikon, které oblékaly dres Jeseníku. Na tribuně sedávají Pavel Gothard, Miroslav Turek, Karel Hradil, Jiří Nepil. U zábradlí se tvoří skupinky, ve kterých registrujeme Jana Chuděje, Jirku Hlísníkovského, Imricha Tótha, Františka Golda, Slávka Kováře,…. Nechť mi prominou ti, které jsem nezmínil. A protože je to již pěknou řádku let, tak si připomeňme jejich nejlepší fotbalová léta.

Kovář Miloslav – narozen 20.2.1943 v Praze

Jeho otec byl důstojníkem čsl. armády a v roce 1949 byl přeložen do jesenické posádky. Takže Slávek rané dětství a vlastně celý život prožil a stále prožívá v Jeseníku. S fotbalem začínal, jako většina kluků v Jiskře za žáky a v 17 letech přešel do mužstva mužů, psal se rok 1960! Byl gólmanem a v šedesátých letech hájil branku tehdejší Jiskry Jeseník v I. A tř.. První těžké zranění, které ho postihlo 21. března 1965 téměř ukončilo jeho nadějnou fotbalovou kariéru ve 22 letech. Vrcholila příprava na mistrovské jarní zápasy. Jeseník si pozval mužstvo Hanušovic. Slávek ač gólman hrál v zápase útočníka a to se mu zle vymstilo. Při jednom z útoků se srazil s brankářem a výsledkem byla dvojnásobná fraktura pravé nohy. Následoval 50denní pobyt v nemocnici s 12 kg závažím na noze a s provrtanou patou, ale tím to neskončilo. Po srovnání obou kostí teprve chirurgové jesenické nemocnice opatřili nohu sádrou na další tři a půl měsíce. Až poté následovala postupná rehabilitační cvičení a pomalý návrat ke sportu. K fotbalu se však po dvou letech vrátil! V roce 1969 si jako brankař zlomil nohu podruhé. Na tom stejném místě jako před čtyřmi lety. A to byl s fotbalem definitivní konec.

Jeho další sportovní vyžití se odehrávalo i při zápasech ve stolním tenise. V roce 1966 získal tři tituly okresního přeborníka (v jednotlivcích, ve čtyřhře mužů a ve smíšené čtyřhře).

K jeho největšímu fotbalovému vrcholu patřilo finále poháru deníku Nová Svoboda v roce 1962. V devatenácti letech odchytal obě finálová utkání proti Baníku Ostrava. Přestože je již v letech, na sport nezanevřel. Fotbálek si už sice nedá, ale dvakrát týdně si zajde do kuželny a své tělo na stará kolena ještě procvičí! Na fotbal však nezanevřel a tak ho vídáme při sledování jesenického mužstva při mistrovských zápasech.

Gold František – narozen 24.3. 1940 v Hranicích na Moravě

S fotbalem začal ve Slavoji Kojetín v žákovském mužstvu. V patnácti letech se převlékl do dorosteneckého dresu Buzuluku Zábřeh (doba studií na střední škole automobilové 1955 – 59). Na podzim roku 1959 byl odveden na ZVS do Jeseníku a zde se fotbaloví funkcionáři Jiskry Jeseník (pp. Roubal, Sedláček a Kopřiva) dohodli s náčelníkem štábu kapitánem Karlem Kropáčkem na působení vojáků – fotbalistů Demela, Komačky, Golda a Oravce v Jiskře Jeseník (I. A tř.). A jak zjistili, že v jesenických kasárnách jsou výše uvedení šikovní fotbalisté? V rámci sportovního odpoledne, které bylo součástí programové činnosti posádky, si to vojáci „rozdali“ při fotbalovém zápase na hřišti Jiskry. A čtyři z nich, přesvědčili funkcionáře natolik, že došlo k jednání s Karlem Kropáčkem o jejich dočasném působení v mužstvu. František si zde odehrál tři sezony a poté se zrodil jeho přestup do Štramberku, kterým vyřešil svoji rodinnou situaci. Tady odehrál čtyři a půl sezony a poté se opět vrátil do Jeseníku, kde se již fotbalové mužstvo prezentovalo pod novým sponzorem RD Jeseník. V kádru A mužstva nastupoval pravidelně další čtyři sezony a od podzimu v roce 1973 fotbalovou kariéru dohrával další dvě sezony v B mužstvu.

Patřil k technicky hrajícím fotbalistům a hrával na místě stopera, vynikal přehledem při utkání a u fanoušků patřil k těm oblíbeným. Zcela nepřehlédnutelný byl tím, že svoje trenýrky při zápasech formoval do tvaru plavek a když si uvědomíme, že se v té době hrávalo většinou na „škváře“, tak to byla odvaha víc než velká. V roli hráče poznal v Jeseníku šest trenérů – Sedláčka Rudolfa, Sovu Oldřicha, Klementa Františka, Racka Jana, Konečného Zdeňka a Králíka Rudolfa.

Po skončení fotbalové kariéry zůstal věrný jesenickému fotbalu a patří k jeho nejvěrnějším fotbalovým příznivcům. I když už dovršil 75 let, tak prakticky nechybí na žádném fotbalovém zápase mužstva mužů.

Turek Miroslav – narozen 25.6.1945 v Ostravě

Dětství prožil v Lipové lázních kde také s fotbalem v 10 letech začínal pod vedením trenéra Kukačky v tehdejším SK Lokomotiva Lipová lázně a odehrál si zde celkem 11 sezon (1955 -1968). Mezitím byly odsloužené dva roky vojny v Českých Budějovicích (1964 – 66) bez fotbalu . Hrát fotbal za žáky v Lipové nebylo vůbec jednoduché. Finančních prostředků na činnost bylo zoufale málo a tak se cestovalo na zápasy na kolech. Po skončení základní školy odešel Mirek do Mohelnice a vyučil se elektromechanikem. Fotbal však hrát nepřestal a ještě v dorosteneckém věku byl povolán do mužstva mužů Lokomotivy a to už ve svých 17 letech. V sezoně 1965 – 66 fotbalisté Lipové zvítězili v OP a postoupili do I. B třídy – mužstvo v té době trénoval profesor Zahradníček, výrazná osobnost, který hrával v 50 letech za Jiskru Jeseník – a mladý Turek po skončení vojenské služby doplňuje sestavu Lipové. Dlouho v ní však nepobyl, protože ve 23 letech na něho „ukázali“ prstem kluboví funkcionáři FK Jeseník a dohodl se přestup klasického pravého beka, který vynikal tvrdou, avšak korektní hrou.

A na plných 14 sezon si v podstatě na „jeho“ místě nikdo jiný nezahrál!!! Další jeho fotbalovou předností byla spolehlivost a absolutní herní nasazení. Při tom všem bylo až s podivem s jakým klidem, z pozice bránícího hráče, řešil fotbalové souboje na hřišti. Jeho tréninková morálka byla

příkladná, trenéři s ním neměli žádný problém. Prostě pan fotbalista. A v jesenickém mužstvu toho zažil opravdu moc.

V SR 1969/70 hraje Jeseník druhým rokem ŽP Středomoravského kraje a „bere“ 8. místo (trenér Sova Oldřich). Následující rok 1970/71 mužstvo soutěž nezvládá a sestupuje ze 14. místa do I.A tř. ! Z Uničova přichází k mužstvu trenér Konečný Zdenek a muži Jeseníku vítězí v I. A tř. a postupují do KP, tentokráte SM kraje. V premiérovém ročníku končí Jeseník na 10. místě a od mužstva odchází nečekaně trenér Konečný a na jeho místo nastupuje hrající trenér Králík Rudolf. Následuje nadějně rozehraný SR 1973/74 (po podzimu na 2. místě), který však končí pro Jeseník nakonec tragicky. Ještě před zahájením jarní části mužstvo přichází při automobilové nehodě 9.2.1974 o trenéra a hráče Rudolfa Králíka, záložníka Františka Havlíčka, útočníka Luboše Vyjídáka a funkcionáře Josefa Jurčáka. Mužsto přebírá Nistler Rudiger a přes velké oslabení kádru dohrávají ročník na 3. místě. V následujících dvou sezónách se však mužstvu nedaří a vše vyvrcholí na jaře 1976, kdy mužstvo sestupuje z krajského přeboru. U mužstva se střídají trenéři jak na běžícím pasu. Po Nistlerovi, přichází Salva Alexandr, znovu Nistler, po něm Fríeb Stanislav a další. To samé postihuje oddíl i na místě nejdůležitějším a to na postu předsedy (Večeřa Eduard, Jezerský Bohuslav, Pleskot Petr, …. . A na dlouhých 15 let (až do r. 1991) se stává Jeseník účastníkem I. A tř.

V tomto období však oddíl pořádá, díky svému generálnímu sponzorovi RD Jeseník, vždy u příležitosti oslav Dne horníků, velmi atraktivní přátelské zápasy s prvoligovými mužstvy a tak si hráči, ale i fanoušci, přišli na své! Postupně se zde prezentovaly prvoligové týmy. V roce 1976 Zbrojovka Brno (1:0), 1978 Bohemians Praha (1:5), v následujícím roce Sparta Praha (1:4), v roce 1982 Slávia Praha (8:2), a v roce 1986 Vítkovice ( 10:1). A ve všech těchto zápasech Mirek hrál! No, řekněte: Nestál mu fotbal za to? Určitě, ano!

Kovar M. 10002

FOTO 1: zleva: Nepustil Jan – předseda Jiskry Jeseník, Petřík, Dvořáček, Gold,Moisidis, Baršč, Zábojník, Fotiadis, v podřepu: Evangelos Panajotidis, Kovář, Jáně, Komačka.

Kovar M. 10001

FOTO 2: z utkání na jesenickém škvárovém hřišti, ve kterém se utkala mužstva Jiskry Jeseník a Baníku Ostrava (1962) – 1. zápas krajského finále proti Ostravě (5:1). První stojící zleva: Křižák Antonín a uprostřed Rostislav Vojáček (tehdy začínající svoji kariéru v Baníku). V podřepu zleva: Racek Jan, Sedláček, Baršč, Kovář, Zámečník, Petřík, Jurčák, Klement, Mika, Gold, Demel, Fotiadis, Komačka.

Kovar M. 10004

FOTO 3: trenér Racek sleduje vývoj utkání, v brance stojí Miloslav Kovář. Momentka z utkání Jeseník – Šternberk na jesenickém hřišti.

Kovar M. 10005

FOTO 4: Miloslav Kovář v akci při utkání Radvanice – Jeseník.

RD Je 1969 - 70 0008

FOTO 5: mužstvo RD Jeseník (SR 1971/72). Stojící zleva: Vyjídák Luboš, Tóth Imrich, Ostravský ?, Olejník Miroslav, Skoupil Josef, Šimčík Karel, trenér Konečný Zdenek, v podřepu zleva: Ország Petr, Burkuš Jan, Odložil Dušan , Řehák Ladislav, Turek Miroslav.

RD Je 1971 - 72 0009

FOTO 6: mužstvo RD Jeseník (SR 1973/74). stojící zleva: Kubíček Jaroslav – předseda oddílu, Králík Miroslav, Měrka Aleš, Gothard Pavel, Tóth Imrich, Nistler Rudiger, Šimčík Karel, Kovář Josef, Svoboda Udo – masér – v podřepu zleva: Vyjídák Luboš, Burkuš Jan, Grygárek Pavel, Havlíček František, Turek Miroslav, Ország Petr.

RD Je 1974 - 75 0010

FOTO 7: Foceno před utkáním KP severomoravského kraje na hřišti Baník Karviná 1.máj (SR 1974/75). stojící zleva: Konečný Zdeněk, Chuděj Jan, Haizera Bohuslav, Gothard Pavel, Tóth Imrich, Šimčík Karel, Grygárek Pavel, Ország Petr, Hísníkovský Jiří, Nepil Jiří, Turek Miroslav, Řehák Ladislav, Jordanidis Nicos, Janíček Jan.

RD Je 1982 0011

FOTO 8: Foceno před utkáním se Slavii Praha v roce 1982 pořádaného n.p. RD Jeseník při oslavách Dne horníků. Stojící zleva: Novák Milan, Pilný Vítězslav, Gothard Pavel, Chuděj Jan, Vyjídák Antonín, Spáčil Jiří, Komárek Zdenek – v podřepu zleva: Nepil Jiří, Turek Miroslav, Spálovský Ivo, Zbýňovec Josef st., Zetocha Zdenek, Vyvážil Vladislav, Burkuš Jan.