Zhodnocení soutěžního ročníku 2017 – 2018 v kategorii U19 a U17

Zhodnocení soutěžního ročníku 2017 – 2018 v kategorii U19 a U17 (staršího a mladšího dorostu)

U19:

Nový soutěžní ročník před nás postavil velmi nelehký úkol. Odcházející kluci (ročník 1998), doplněni mladšími spoluhráči, do poslední chvíle útočili na vítězství v soutěži a konečné druhé místo bylo nejlepším výsledkem dorosteneckých mužstev v historii klubu.

Již od počátku podzimní části soutěže však bylo jasné, že obhájit tento výsledek, je nereálné. Proč? Důvodů bylo hned několik.

–         Nedostatečná šíře kádru – nepodařilo se nám přivést do mužstva hráče z okolních klubů (do soutěže jsme vstupovali s 13 členným kádrem)

–         Odchody (Cekuras)

–         Přeřazení hráčů do „A“ týmu (Planý, Prachař)

–         Zranění

–         Špatná tréninková morálka – trénovali jen někteří

–         Přednost dostávaly jiné aktivity

–         Stupňující se problémy

Podzimní část soutěže:

Přes zmíněné problémy jsme však nezačali úplně špatně. Byli jsme určitě na úrovni našich soupeřů a zdálo se, že i přes velmi úzký kádr můžeme v soutěži konkurovat. Tabulkové postavení sice nebylo nejlepší, ale dalo se příčíst menší zkušenosti a můžeme říci někdy i smůle při těsných výsledcích. 18 bodový zisk (počítáme i předehrávku jara s Hranicemi) po podzimní části nebyl nejlepším, ale ani nejhorším výsledkem. Po podzimní části jsme skončili 13. s nevelkým odstupem na střed tabulky.

Jarní část soutěže:

Dlouhá zimní přestávka slouží týmům především k odpočinku, ale také k řešení nahromaděných problémů. Vytyčili jsme si několik hlavních úkolů. Především doplnit úzký kádr, kvalitně trénovat s dostatečným počtem hráčů a dobře se připravit na jarní „záchranářské“ práce. Ani jeden z úkolů se nám nepodařilo v dostatečné kvalitě splnit. Při doplňování kádru jsme naráželi na nechuť a neochotu kluků z okolních oddílů podstoupit náročnější trénink a především obětovat čas při dojíždění na zápasy. Nejenže se nám tak nepodařilo kádr doplnit, ale ještě jsme některé klíčové hráče ztratili. (Cekuras šel za lepší soutěží do Olomouce a Planý s Prachařem byli přeřazeni do kádru A týmu s tím, že nám mohou pomáhat). Ani tréninková morálka se příliš nezlepšila a proto jsme k blížícímu se začátku jara vzhlíželi s velkými obavami. Přesto jsme si příliš nepřipouštěli možnost sestupu, neboť kádr z podzimu na záchranu soutěže jednoznačně měl. Do jarních bojů jsme vstoupili v duchu podzimu a sehráli jsme kvalitní zápas s Bílovcem, což nás jen utvrdilo v našem přesvědčení. Ale již v tomto utkání vstoupil na scénu nový a neovlivnitelný faktor – zranění. Postupně se nám vinou zranění prakticky rozpadl kádr staršího dorostu. Postupně nemohli nastupovat Planý, Táborský, Janíček , Olšák, Cundrla, Bráblík, Nečesal a když připočteme, že skončili Zrník a Weber neměli jsme prakticky možnost postavit konkurence schopné mužstvo. Nastupovali tak hráči mladšího dorostu a přestože měli jistou kvalitu, na obvykle starší soupeře nestačili. V jarní části soutěže jsme tak uhráli pouho pouhé dva body a vzhledem ke zmíněnému celkem logicky skončili na sestupové 15. pozici.

 

U17:

O mladším dorostu již jen stručně, neboť mnohé již bylo řečeno.  Stejně jako u staršího dorostu velmi úzký kádr. Výkonnostně jsme na soupeře v podzimní části nestačili. V jarní části, vzhledem k situaci u U19, hrála řada hráčů dvojutkání a to se zákonitě promítalo do výkonů i výsledků na hřišti. Nutno podotknout, že to bylo špatně a k růstu výkonnosti hráčů to příliš nepřispívalo. Konečné umístění pak bylo stejné jako u U19 tedy 15. předposlední pozice. A ještě jedna poznámka. V tíživé situaci kritického nedostatku hráčů je třeba vyzdvihnout „pomoc“ hráčů žákovského týmu v několika mistrovských utkáních.

 

 

Trenér Vladislav Vyvážil