Archiv autora: Richard Zrník

FK Jeseník U19 ohlédnutí za podzimem

V době, kdy jsem přebíral mužstvo U19, jsme si společně s hráči vytýčili cíl, dostat toto mužstvo tam, kam patří, minimálně však do 4. místa tabulky. Ne vše se nám podařilo.

Po loňské sezóně bylo nutné mužstvo vhodným způsobem doplnit. Jednak kvůli střídavému startu Davida Marcinova v ligovém Šumperku a hostování Jakuba Řezníčka ve Vítkovicích, jednak kvůli dlouhodobému zranění další opory mužstva, Marka Lukáče. Dalším problémem bylo rozhodnutí brankáře Filipa Vavrače, který hostuje v Písečné, v průběhu sezóny dále Jirky Mirčevského o ukončení kariéry. Na střídavý start přišli Jarda Vavrušák ze Zlatých Hor, Patrik Mazánek z Javorníku, Jan Vlček z Jindřichova, na hostování pak Jarda Dostál z České Vsi.Forma střídavého startu, která sice byla s kluby dohodnuta po vzájemné dohodě, se však ukázala za takto dohodnutých podmínek pro mne jako naprosto nefunkční a nevhodná. Buď došlo ke kolizi utkání s mateřským klubem, nebo kluci jeli na divizní utkání po zátěži z utkání předchozího a nemohli dosáhnout maximálního výkonu.

Letní příprava začala již 14.7.2014, Hlavní oblastí bylo zvýšení fyzické kondice hráčů a v herní části sehrání tohoto částečně nového mužstva. Absolvovali jsme celkem 6 přípravných utkání, převážně se seniorskými mužstvy hrajícími krajské soutěže (muži FK Jeseník, SK Řetězárna Česká Ves, Stomix Žulová) a utkání proti dorostu T.J.Písečná a SK Rýmařov. Vrcholem bylo velice kvalitní utkání proti mužům České Vsi, které skončilo konečnou remízou 5:5.

Co bylo našim hlavním problémem, který se v těchto utkáních projevil, byla naše defenziva. Byli jsme schopni útočit, vytvářet si brankové příležitosti na straně jedné, na druhé straně se objevovali „díry“ a zejména fatální chyby v obraně. Proto bylo potřeba pracovat na vhodném složení či doplnění této lajny.V průběhu sezóny se nakonec toto složení nějakým způsobem ustálilo i kvalitativně, úvodní část sezóny jsme ale ještě zaspali, zvláště pak zbytečná prohra v Havířově mne mrzí.

Následoval však postupný rozjezd, který skončil po sedmi vyhraných utkáních v řadě až prohrou v Přerově, kdy jsme navíc přišli o Jardu Orla, který se vážně zranil, bohužel na celý zbytek podzimu.

Forma gradovala vítězstvím s Hranicemi v domácím prostředí 2:1. Fantastický zážitek. Opravdu v tomto utkání kluci předvedli, že mohou porazit kohokoliv a podali dosud nejlepší výkon. Fotbalový fanda by si řekl, že vyhrajeme zbytek utkání. Omyl. Míč je kulatý a hraje se na dvě brány. Následoval výprask v Krnově. Z mého pohledu to bylo jediné utkání, ve kterém jsme propadli na všech frontách. Bez kombinace, snahy hrát fotbal, dokonce, a co je pro toto mužstvo vůbec netypické, absolutně bez jakékoliv bojovnosti, a to se týkalo všech hráčů.

Přestože jsme poslední utkání ve Vsetíně prohráli 3:2, tuto prohru přisuzuji dvěma faktorům. Jednak jsme urazili fotbalového boha, který tentokrát nestál při nás. V poločase jsme vedli již 2:0, navíc jsme neproměnili 3 samostatné nájezdy, dalo se tedy předpokládat, že si tento náskok nenecháme ujít. Druhým faktorem skutečnost, že město Vsetín je od nás vzdálen cca 3,5 hodiny cesty a pro 3 hráče to bylo asi moc daleko. To je bohužel fenomén mladého fotbalisty dnešní doby.

Na otázku zda-li jako trenér jsem s podzimní částí soutěže spokojený bych po výprasku v Krnově odpověděl, že ne. Po prohře ve Vsetíně určitě ne. V rámci komplexního hodnocení se však dá říci, že určitá spokojenost je na místě. Podařilo se nám konsolidovat mužstvo, zlepšit a nakonec ustálit obrannou lajnu, defenzivní činnost mužstva. Spokojený jsem rovněž s vlastnostmi tohoto mužstva, jako je jeho bojovnost, snaha otáčet výsledek, útočná vlastnost, týmový duch, vše ovšem za předpokladu, že jsme kompletní.

S čím však nemohu být spokojený, je postavení v tabulce. Před soutěží jsme si stanovili cíl být do 4. místa. Dle mého má toto mužstvo na víc, než aktuální šestou pozici. O to horší je konstatování, že jsme toto dosažení cíle do konce podzimní části měli na svých kopačkách.

Co bylo a je pro mne 100% milým překvapením, byl záskok několika kluků z mladších dorostenců a jejich určitá adaptace do našeho mužstva. Několikrát nastoupil Jiří Mráz, Jiří Slámka, Lukáš Urban nebo brankáři Jan Pastucha a Jiří Matějka do utkání když bylo potřeba a vždy mne svým výkonem přesvědčili o tom, že jsou pro U19 oporami a někdy i více než plnohodnotnou náhradou v případě nutnosti záskoku. Jsem za to rád a doufám, že tomu tak bude i nadále.

Na závěr jen pár slov k zamyšlení:

Život fotbalisty se neodvíjí jen od úspěchu, radosti z vítězství, ale i z neúspěchu, prohry v utkání a hlavně v neustálé dřině v tréninku. Fotbalista by měl prožívat svá vítězství, úspěchy, týmový duch. Měl by však prožívat i prohry, kdy z každé z nich by si měl něco vzít, ponaučení.

Fotbalista by měl fotbalu dávat více než dává.

Příznivcům fotbalu FK Jeseník, fanouškům, funkcionářům, hráčům všech kategorií přeji krásné prožití Svátků vánočních, šťastný vstup do nového roku, pevné zdraví a štěstí.

Richard Zrník – trenér U19

Téměř nemožné, ale stalo se!!!

FC Vsetín U19 : FK Jeseník U19    3:2  (0:2)

Málokdy se stane, že nadějný průběžný výsledek 2:0 se dá jednoduše zvrátit, vyrovnat a nakonec i otočit. Nám se to stalo v posledním utkání ve Vsetíně, závěrečném vystoupení podzimní části sezóny. Po jednoznačném průběhu první půle přišlo hořké zklamání a neúspěch. Když půjdu do důsledku, dá se ve své podstatě klukům vytknout jen 20 minut, které jsme nezvládli.

Do Vsetína, jak jsem avizoval v posledním komentáři k utkání s Krnovem, jsme vyjeli pro zisk tří bodů. Jednak jsme jeli na půdu soupeře, jehož postavení v tabulce a dosažené výsledky zisku tří bodů nasvědčovaly, jednak jsme chtěli odčinit výpadek s Krnovem a zároveň přezimovat na pěkném třetím místě, tedy v případě příznivých výsledků dalších utkání.

Začali jsme výborně a vlastně celý první poločas jsme měli průběh zápasu pevně v rukou. Odrazili jsme prvotní šestiminutový nápor soupeře a od té doby jsme byli na hřišti jen my. V 6. minutě vyslal kolmicí Ríša Zrník Karla Bajzu do samostatného nájezdu, Karel však nedal. Ve 20. minutě využil zaváhání stopera domácích Radim Vojtek a nemýlil se, ujali jsme se vedení 0:1. Ve 25. Minutě Nguyen Van Tiep opět využil „kiksu“ stopera a sám před brankářem svoji šanci neproměnil a když ve 29. minutě rovněž svůj samostatný nájezd neproměnil Ríša Zrník po vysunutí Karlem Bajzou, říkal jsme si, jak je možné takovým způsobem urazit fotbalového boha. Útěchou nám byla druhá branka v utkání Radima Vojtka, kterého centrem našel z pravé strany Josef Knebl na malém vápně a Radim z první proměnil, stav 0:2.

Po poločasovém průběžném vedení nic nenasvědčovalo tomu, aby se vývoj poločasu druhého odvíjel tak, jak se odvíjel. V kabině jsme si řekli spíše taktické věci. Zbytečně se nevytahovat, hrát zodpovědně zezadu, nechat soupeře vyblbnout a hrát svoji hru ze zabezpečené obrany, přitvrdit v osobních soubojích, v obranné fázi se s ničím nemazlit apod. Zvolená taktika nám však vydržela sotva minutu. Hned v první minutě druhé půle po levé straně utekl záložník, odcentroval a na zadní tyči našel hráče, stav 1:2. V 55. minutě soupeř zahrával přímý kop ze vzdálenosti 16 metrů, ve zdi míč byl tečován a domácí vyrovnali na 2:2 a když v 69. minutě po nedůrazu v obraně se ujali vedení 3:2, pořád jsem věřil v obrat, klukům jsem věřil a kdyby se podařilo v 73. minutě Radimovi Vojtkovi s Josefem Kneblem proměnit tutovky z pozice malého vápna, vyhráli bychom. Na „kdyby“ se však nehraje.

Prohráli jsme 3:2, dle mého zvítězil v tomto utkání ten horší tým, nicméně takový je fotbal. Kluci předvedli vynikající výkon v první půli, v té druhé bohužel jen minut 20. Někdy i to nestačí. Prohráli jsme si to sami. Určitě jsem však maximálně spokojen s účastí mladších dorostenců v tomto utkání, kteří museli pro absenci několika hráčů zaskočit. Jirka Mráz, Jirka Slámka odehráli celé utkání a podali velice slušný výkon a Josef Prachař ke konci zápasu naši ofenzivní snahu oživil. Jsme velice rád, že takové hráče mohu mít k dispozici.

Sestava mužstva: Jaroslav Dostál – Jan Hanúsek, Jiří Slámka, Jan Krátký, Jaroslav Vavrušák – Karel Bajza, Jiří Mráz, Nguyen Van Tiep, Richard Zrník – Radim Vojtek, Josef Knebl

 Střídali: Josef Prachař

 Další náhradníci: Lukáš Urban, Jiří Matějka – brankář

 Čeká nás tedy bilancování a hodnocení, odpočinek, tvorba koncepce a složení mužstva na jarní část soutěže, kvalitní zimní příprava, to vše proto, abychom se na konci ocitli v patrech, kam toto mužstvo patří. Dle mého to rozhodně není umístění v tabulce, na jakém přezimujeme.

 Chci touto formou poděkovat všem fanouškům a příznivcům dorostenecké kopané FK Jeseník, sponzorům a vůbec všem, kteří nás nějakým způsobem podporují a prožívají ta vítězství i prohry s námi. Děkujeme a držte palce dále.

Den „b…c“

FK Krnov U19 : FK Jeseník U19    6:0  (2:0)

Marně hledám slova, která by jasně vystihla a popsala naše další mistrovskému vystoupení, ke kterému jsme vyjeli do Krnova v dalším kole soutěže. Soupeř nás prostě přejel po všech stránkách,my jsme se neprosadili naprosto v žádné herní činnosti a dovednosti a byli jsme v tomto utkání mužstvem, který hraje druhé housle. Prostě den „b…c“, ve kterém nám zároveň chybělo, kromě některých hráčů i to, co je tomuto mužstvu vlastní, a to bojovnost, nasazení a touha po vítězství, to co nás dohnalo k domácímu vítězství s Hranicemi.

Proto končím toto krátké a stručné hodnocení s určitou hořkostí, omluvou fanouškům a příznivcům dorosteneckého fotbalu v Jeseníku a zároveň s nadějí, že to prostě byl pro nás ten špatný den, který si hold fotbalista občas vybere. Jedeme však dál. Tento týden máme volno a následující neděli pojedeme odčinit porážku k poslednímu podzimnímu utkání do Vsetína. Držte palce.

Sestava mužstva: Jaroslav Dostál – Jan Hanúsek, Patrik Mazánek, Jan Krátký, Karel Bajza – Nguyen Van Tiep, Richard Zrník, Daniel Žiga, Radim Vojtek – Lukáš Urban, Josef Knebl

Střídali: Adam Hapala, Jiří Matějka – brankář

Nechť vyhraje lepší, nebo ten šťastnější!!!

FK Jeseník U19  :  SK Hranice U19    2:1  (1:1)

„Ať vyhraje lepší, anebo ten šťastnější“, to byla moje slova trenérovi hostujícího týmu SK Hranice před začátkem posledního domácího vystoupení našeho mužstva v podzimní části soutěže. Zápas byl navíc okořeněn tím, že jsme přivítali „leadra“ soutěže, který ztratil jen 3 body prohrou v Čechovicích. Čekali jsme tedy náročné utkání a po závěrečném hvizdu jsme s hostujícím trenérem zkonstatovali, že došlo na má úvodní slova.

Z mého pohledu a troufám si tvrdit, že i z pohledu diváka, to bylo to nejkvalitnější utkání, které jsme mohli domácím divákům předvést. O to cennější je, že tento výkon jsme podali s dosud vedoucím celkem soutěže a mohli jsme se tedy s fanoušky rozloučit tím nejlepším způsobem.

Celé utkání se dá hodnotit několika větami, jelikož vyložených brankových příležitostí nebylo mnoho, spíše po jedné na každé straně. Bylo to samozřejmě ovlivněno tím, že přijel soupeř, který svými výsledky a hlavně svojí ofenzivností jednoznačně vzbuzoval respekt. Věděli jsme, že to bude náročné utkání, pro kluky to byl zápas sezóny, na který se těšili. I proto možná divák nemohl očekávat „brankostroj“.

V první půli jsme očekávali nápor hostů, který se však nedostavil. Naopak my jsme byli iniciativnější, kombinovali jsme lépe, nicméně jsme se stejně jako hosté do vyložené šance nedostali. Dobře jsme rovněž řešili i defenzivu, dařilo se nám odebírat míče před naší šestnáctkou anebo si soupeř kazil finální přihrávky sám. Chyby v defenzivě jsme měli také, nebylo jich mnoho a byly spíše taktické. Jedinou z nich soupeř potrestal, kdy ve 33. minutě zahrával po našem zbytečném faulu přímý kop. Centr našel vysokého hráče v malém vápně a soupeř šel do vedení. Přiznám se, že v tu chvíli jsem si řekl, že je zle. Po dobrém dosavadním výkonu přišel takový zářez. Ukázalo se však, že kluci ví, co chtějí. Chtějí vyhrát, bojovali dále a nebáli se hrát dál. Vyrovnání, přestože se štěstím, přišlo ve 44. minutě. Karel Bajza se totiž rozhodl vystřelit. Míč po teči obránce zapadl do sítě, vyrovnáno 1:1. Důležitý okamžik utkání!

Do druhé půle jsem opět očekával nástup soupeře, nebudeme vědět kam skočit. Nestalo se. Hrálo se tak jak v první půli, od šestnáctky po šestnáctku, po jedné šanci nebo spíše pološanci na obou stranách. Bojovnost, skluzy, bránění, tvrdé souboje, nasazení, to vše bylo vidět na hřišti. Euforii a zadostiučinění jsme prožili v 86. minutě. David Marcinov, který nastoupil do hry v 60 minutě, v jedné jeho individuální akci byl před šestnáctkou faulován. Postavil si míč a kolem zdi vystřelil k tyči. Brankář se položil a míč vyrazil před sebe kde však našel dorážejícího Daniela Žigu, který se nemýlil, 2:1. David s Danem se po zranění a nemoci vrátili do mužstva a hned tímto způsobem pomohli k výhře. Super. Z náporu během posledních třech minut soupeř již nic nedokázal vyprodukovat, s přehledem jsme si to pohlídali a uštědřili Hranicím druhou porážku.

Celkově hodnotím utkání jako remízové, v první půli jsme však byli lepší v poli. Bylo to utkání s absolutním nasazením, tvrdostí, faulů, kombinací, prostě pro oko diváka to nejlepší co mohl vidět. Nakonec došlo, jak jsme rovněž po závěrečném hvizdu rozhodčího i zkonstatovali s hostujícím trenérem, na má úvodní slova. Remíza by asi byla i zasloužená, vyhrál tentokrát ten šťastnější. Ale štěstí, jak se říká, přeje připraveným, a v tomto asi byli kluci lepší než tento kvalitní soupeř.

Na závěr jen poznámka. Absolutní chvála všem hráčům, nechť si prožijí dostatečně euforii z vítězství. Zároveň, jak vždy říkám, „z hrušky dolů“. Čekají nás ještě dvě utkání venku, odkud bychom chtěli dovézt plný bodový zisk. Musíme však pokračovat v kvalitě a nasazení, jako tomu bylo v utkání s Hranicemi. Držte palce.

Sestava mužstva: Jaroslav Dostál – Jaroslav Vavrušák, Patrik Mazánek, Jan Krátký, Jan Hanúsek – Nguyen Van Tiep, Richard Zrník, Martin Chromek, Radim Vojtek – Karel Bajza, Josef Knebl

Střídali: Daniel Žiga, David Marcinov

Další náhradník: Jiří Matějka – brankář

Utkání rozdílných poločasů č.2

1.FC Viktorie Přerov U19  :  FK Jeseník U19    3:1  (2:0)

Utkání dvou absolutně rozdílných poločasů. Tak by se jednoduše dal zhodnotit průběh tohoto zápasu. Zatímco první poločas byl de facto v rukou domácích, půle druhá byla v naši režii, přesto jsme body nakonec nepřivezli.

První poločas byl soupeř aktivnější na míči, kombinoval v rychlosti, byl pohyblivější a nám se špatně reagovalo na systém jejich hry. Přesto se k vyložené šanci nedostali, ačkoliv paradoxně udeřili dvakrát. Branky jsme obdrželi ani ne tak po hrubých individuálních chybách, jako spíše po takticky špatném rozebrání hráčů v malém vápně. Branky padly ve 22. a 37. minutě. Druhá z nich po situaci, kdy jsme zahrávali přímý kop, centr byl však krátký a z odraženého míče po rychlé kombinaci soupeř udeřil. Osmělili jsme se až posledních 7 minut střelou Martina Chromka. Smutné chvíle si naše mužstvo prožilo ve 43 minutě, kdy Jarda Orel utrpěl po srážce s domácím brankářem ve vyložené šanci těžké zranění, které si vyžádalo převoz do nemocnice a chybět nám bude do konce podzimní části soutěže. Věřme, že se brzy Jarda uzdraví a bude připraven nastoupit do zimní přípravy. Držíme Jardovi palce a na hřišti budeme bojovat i za něj!!

Jakoby tato situace nakopla naše mužstvo do druhé půle. Po mytí hlav v kabině to na hřišti bylo již jiné mužstvo. Naopak domácí přestali hrát a jakoby se i našeho nástupu zalekli. Kluci se zvedli, začali důsledněji napadat, kombinovali a v 53. minutě jsme mohli ihned zkorigovat průběžný stav, kdy Josef Knebl zahodil tutovku a s domácím brankářem přehodil zároveň i jeho branku. Nicméně jsme bojovali dál a snížení přinesla minuta 70. Patrik Mazánek zahrával přímý kop, kterým našel hlavu Honzy Krátkého, ten snížil na 2:1. Od 75. minuty jsem přeskupil hru na tři útočníky, přišly i brankové příležitosti a jak už to nakonec ve fotbale i bývá, udeřil soupeř prakticky z jediné akce, byla 87. minuta. Domácí tak upravili výsledek utkání na konečných 3:1.

Fotbalový bůh tentokrát nebyl na naší straně. Zasloužili jsme si však odvézt minimálně bod. Zklamaný nejsem. Kluci bojovali až do konce a za to jim všem patří pochvala. Škoda jen toho, že jsme se probudili bohužel pozdě. Nedá se nic dělat, musíme bojovat dále, a to hned v následujícím posledním domácím utkání s dosud vedoucími Hranicemi. Držte palce.

Sestava mužstva: Jaroslav Dostál – Jan Hanúsek, Patrik Mazánek, Jan Krátký, Jaroslav Orel – Nguyen Van Tiep, Richard Zrník, Radim Vojtek, Martin Chromek – Karel Bajza, Josef Knebl

Střídali: Jiří Mráz

Další náhradníci: Jan Pastucha – brankář, Lukáš Urban

Jedeme dál!!

TJ Valašské Meziříčí U19  :  FK Jeseník U19    1:2  (0:0)

K dalšímu těžkému utkání jsme tentokrát cestovali na Valašsko. Po dosavadních výsledcích tohoto soupeře jsme čekali, že to nebude lehké, navíc i umělá tráva malých rozměrů, na které jsme utkání odehráli, nám příliš nesvědčila. V tomto měli domácí určitou výhodu, jelikož jsou na této ploše hrát zvyklí, což se v úvodu i odráželo na jejich hře. Úvodní snaze o spíše „nákopové“, než kombinační hře domácích jsme bez větších problémů odolali a postupně začali hrozit a dokonce ve 32 minutě jsme mohli jít do vedení. Josef Knebl, který doběhl dlouhý výkop Jardy Dostála, vypíchl jej domácímu brankáři a mířil do prázdné. Nečekal však, že jej dostihne a míč mu sebere. Během první půle se nic zvláštního nestalo a jestliže někdo čekal líbivý fotbal, odcházel by již po první půli. Domácí jen nakopávali, snažili se o protlačení míče do šestnáctky, chtěli více méně těžit jen ze standardních situací. Malé hřiště, samý souboj, přerušená hra.

Druhá půle začala pro domácí lépe. V 57 minutě prošel výkop domácích až na naši polovinu, naši obránci zůstali stát v domnění, že jde o postavení mimo hru, ale nakonec krajní záložník této situace využil a nakonec doběhl s míčem až do branky, 1:0.Touto situací jsme se ale nenechali zaskočit a postupně jsme kombinacemi nutili domácí chybovat. Sice Josef Knebl zahodil další vyloženou gólovou příležitost ve spolupráci s Karlem Bajzou, ale hned o tři minuty později se podařilo. Opět po kombinaci Bajza – Knebl poslední jmenovaný svoji šanci proměnil a vyrovnal  na 1:1. V dalším vývoji utkání jsme to byli my, kteří jsme šli za vítězstvím. Postupný další tlak se nám však nepodařilo proměnit ve vedoucí branku. Až v 90 minutě to vzal Josef Knebl na sebe a po stejné situaci jako při vyrovnávací brance poslal naše mužstvo svojí druhou brankou v utkání do vedení a ke konečnému vítězství, 1:2. Strhující závěr a nádherný okamžik zadostiučinění pro kluky, za mužstvo. V utkání se projevila velká touha po vítězství mých svěřenců.

V utkání jsme byli tím lepším týmem. Jednoznačně pozitivní byla účast mladších dorostenců v utkání. Všichni plně zastoupili hráče, kteří se nemohli tohoto utkání pro zranění či nemoc zúčastnit. Jirka Mráz 60 minut, Josef Prachař 35 minut i Jirka Slámka svými výkony podpořili naše vítězství. Kluci skvěle, jen tak dále.

Jinak dále jen pokora a jedeme dál. Nyní nás čeká další utkání na půdě soupeře, tentokrát v Přerově, kde budeme jistě chtít pokračovat v této nádherné sérii. Bude to však opět těžké. Držte palce.

Sestava mužstva:

Jaroslav Dostál – Jaroslav Vavrušák, Patrik Mazánek, Jan Krátký, Jaroslav Orel – Nguyen Van Tiep, Richard Zrník, Radim Vojtek, Karel Bajza – Jiří Mráz, Josef Knebl

Střídali: Josef Prachař, Jiří Slámka

Další náhradník: Jiří Matějka – brankář

Ach ty ospalé začátky!!

FK JESENÍK U19  :  TJ SOKOL ČECHOVICE U19   4:0  (3:0)

Ach ty ospalé začátky. Ne jinak tomu bylo i v tomto dalším domácím utkání se Sokolem Čechovice. Hned v 6. minutě jsme obstáli v těžké zatěžkávací zkoušce, a to brejku dvou útočníků na, v brance překvapeného, Jardu Dostála. Situaci bravurně, za pomocí dobře vyběhnuvšího Jardy v brance, vyřešil Jarda Orel, který vystihl přihrávku a zamezil tak vstřelení vedoucí branky hostí. Jak se ukázalo, byla to ojedinělá, avšak bezpečně gólová šance soupeře. Začátek špatný, konec dobrý. Kluci se probudili a začali hrát. Odpověď přišla za 5 minut, kdy Jarda Orel opět bravurně zpracoval vysoký míč na středu hřiště, posunul Pepovi Kneblovi, ten vyslal kolmicí do čtverce Karla Bajzu, který se z otočky nemýlil a poslal nás do vedení 1:0. Za 6 minut to bylo již 2:0 a kdo jiný skóroval, než Josef Knebl. Toho po pěkné kombinaci narážeček Zrník – Orel – Nguyen po pravé straně poslední jmenovaný našel bezchybně na malém vápně a Josef z otočky zvýšil na 2:0. O 2 minuty později rozvlnil síť hostů Martin Chromek po téměř totožné akci Nguyena z pravé strany, 3:0. Soupeř se však nevzdal a hned 2 minuty poté jejich brejkovou akci nakonec musel vyřešit a míč z brankové čáry vykopávat Honza Krátký. Více toho soupeř v první půli však neukázal. V dalším vývoji této části hry jsme ještě mohli po pěkných kombinacích náš náskok zvýšit. ve 41. minutě Honza Krátký překopl bránu z malého vápna a ve 45. minutě z přímého kopu našel Ríša Zrník hlavu Karla Bajzy na penaltě, brankář však chytl. Poločas 3:0.

Druhá půle připomínala z naší strany spíše jen udržování průběžného výsledku než, před domácím publikem, předvádění atraktivního útočného fotbalu. I takový však fotbal někdy bohužel je. Až v 70 minutě jsme se opět probudili a po akci Jardy Orla, který posunul kolmici na Josefa Knebla, který vystřelil a svojí druhou brankou pečetil konečný výsledek utkání na 4:0.

Splnili jsme si předsevzetí, a to opět potvrdit úspěch ze Šumperka a získat další tři body. Nyní nás však čekají silnější soupeři z Valašského Meziříčí, Přerova a Hranic. Uvidíme a držte nám palce.

Pro nenadálou marodku, se kterou se nyní potýkáme, nastoupili do utkání dva hráči U17, Jiří Mráz a Jiří Slámka. Jirka Mráz odehrál výborných 58 minut, Jiří Slámka 22 minut. Oba odvedli výborný výkon, děkujeme.

Sestava mužstva: Jaroslav Dostál – Jaroslav Vavrušák, Patrik Mazánek, Jan Krátký, Jaroslav Orel – Nguyen Van Tiep, Martin Chromek, Richard Zrník, Karel Bajza – Jiří Mráz, Josef Knebl

Střídali: Jiří Slámka, Jan Hanúsek

Další náhradník: Jiří Matějka – brankář