V době, kdy jsem přebíral mužstvo U19, jsme si společně s hráči vytýčili cíl, dostat toto mužstvo tam, kam patří, minimálně však do 4. místa tabulky. Ne vše se nám podařilo.
Po loňské sezóně bylo nutné mužstvo vhodným způsobem doplnit. Jednak kvůli střídavému startu Davida Marcinova v ligovém Šumperku a hostování Jakuba Řezníčka ve Vítkovicích, jednak kvůli dlouhodobému zranění další opory mužstva, Marka Lukáče. Dalším problémem bylo rozhodnutí brankáře Filipa Vavrače, který hostuje v Písečné, v průběhu sezóny dále Jirky Mirčevského o ukončení kariéry. Na střídavý start přišli Jarda Vavrušák ze Zlatých Hor, Patrik Mazánek z Javorníku, Jan Vlček z Jindřichova, na hostování pak Jarda Dostál z České Vsi.Forma střídavého startu, která sice byla s kluby dohodnuta po vzájemné dohodě, se však ukázala za takto dohodnutých podmínek pro mne jako naprosto nefunkční a nevhodná. Buď došlo ke kolizi utkání s mateřským klubem, nebo kluci jeli na divizní utkání po zátěži z utkání předchozího a nemohli dosáhnout maximálního výkonu.
Letní příprava začala již 14.7.2014, Hlavní oblastí bylo zvýšení fyzické kondice hráčů a v herní části sehrání tohoto částečně nového mužstva. Absolvovali jsme celkem 6 přípravných utkání, převážně se seniorskými mužstvy hrajícími krajské soutěže (muži FK Jeseník, SK Řetězárna Česká Ves, Stomix Žulová) a utkání proti dorostu T.J.Písečná a SK Rýmařov. Vrcholem bylo velice kvalitní utkání proti mužům České Vsi, které skončilo konečnou remízou 5:5.
Co bylo našim hlavním problémem, který se v těchto utkáních projevil, byla naše defenziva. Byli jsme schopni útočit, vytvářet si brankové příležitosti na straně jedné, na druhé straně se objevovali „díry“ a zejména fatální chyby v obraně. Proto bylo potřeba pracovat na vhodném složení či doplnění této lajny.V průběhu sezóny se nakonec toto složení nějakým způsobem ustálilo i kvalitativně, úvodní část sezóny jsme ale ještě zaspali, zvláště pak zbytečná prohra v Havířově mne mrzí.
Následoval však postupný rozjezd, který skončil po sedmi vyhraných utkáních v řadě až prohrou v Přerově, kdy jsme navíc přišli o Jardu Orla, který se vážně zranil, bohužel na celý zbytek podzimu.
Forma gradovala vítězstvím s Hranicemi v domácím prostředí 2:1. Fantastický zážitek. Opravdu v tomto utkání kluci předvedli, že mohou porazit kohokoliv a podali dosud nejlepší výkon. Fotbalový fanda by si řekl, že vyhrajeme zbytek utkání. Omyl. Míč je kulatý a hraje se na dvě brány. Následoval výprask v Krnově. Z mého pohledu to bylo jediné utkání, ve kterém jsme propadli na všech frontách. Bez kombinace, snahy hrát fotbal, dokonce, a co je pro toto mužstvo vůbec netypické, absolutně bez jakékoliv bojovnosti, a to se týkalo všech hráčů.
Přestože jsme poslední utkání ve Vsetíně prohráli 3:2, tuto prohru přisuzuji dvěma faktorům. Jednak jsme urazili fotbalového boha, který tentokrát nestál při nás. V poločase jsme vedli již 2:0, navíc jsme neproměnili 3 samostatné nájezdy, dalo se tedy předpokládat, že si tento náskok nenecháme ujít. Druhým faktorem skutečnost, že město Vsetín je od nás vzdálen cca 3,5 hodiny cesty a pro 3 hráče to bylo asi moc daleko. To je bohužel fenomén mladého fotbalisty dnešní doby.
Na otázku zda-li jako trenér jsem s podzimní částí soutěže spokojený bych po výprasku v Krnově odpověděl, že ne. Po prohře ve Vsetíně určitě ne. V rámci komplexního hodnocení se však dá říci, že určitá spokojenost je na místě. Podařilo se nám konsolidovat mužstvo, zlepšit a nakonec ustálit obrannou lajnu, defenzivní činnost mužstva. Spokojený jsem rovněž s vlastnostmi tohoto mužstva, jako je jeho bojovnost, snaha otáčet výsledek, útočná vlastnost, týmový duch, vše ovšem za předpokladu, že jsme kompletní.
S čím však nemohu být spokojený, je postavení v tabulce. Před soutěží jsme si stanovili cíl být do 4. místa. Dle mého má toto mužstvo na víc, než aktuální šestou pozici. O to horší je konstatování, že jsme toto dosažení cíle do konce podzimní části měli na svých kopačkách.
Co bylo a je pro mne 100% milým překvapením, byl záskok několika kluků z mladších dorostenců a jejich určitá adaptace do našeho mužstva. Několikrát nastoupil Jiří Mráz, Jiří Slámka, Lukáš Urban nebo brankáři Jan Pastucha a Jiří Matějka do utkání když bylo potřeba a vždy mne svým výkonem přesvědčili o tom, že jsou pro U19 oporami a někdy i více než plnohodnotnou náhradou v případě nutnosti záskoku. Jsem za to rád a doufám, že tomu tak bude i nadále.
Na závěr jen pár slov k zamyšlení:
Život fotbalisty se neodvíjí jen od úspěchu, radosti z vítězství, ale i z neúspěchu, prohry v utkání a hlavně v neustálé dřině v tréninku. Fotbalista by měl prožívat svá vítězství, úspěchy, týmový duch. Měl by však prožívat i prohry, kdy z každé z nich by si měl něco vzít, ponaučení.
Fotbalista by měl fotbalu dávat více než dává.
Příznivcům fotbalu FK Jeseník, fanouškům, funkcionářům, hráčům všech kategorií přeji krásné prožití Svátků vánočních, šťastný vstup do nového roku, pevné zdraví a štěstí.
Richard Zrník – trenér U19