Čas od času přinášíme zajímavou sondu do bohaté historie jesenického fotbalu. Tentokrát se klubový kronikář a historik Ota Kroš zaměřil na příběh Antonína Vyjídáka a jeho synů.

Antonín Vyjídák starší se narodil 20.7.1916 v Žeravici u Přerova. Svoje fotbalové působení zahájil v Žerovici za zdejší klub. Jeho místem v sestavě SK Přerov byl post středního útočníka. Bohužel patřil ke generaci, která krutě doplatila na období 2. světové války. V roce 1939, kdy Hitler napadnul Československo, bylo Antonínovi Vyjídákovi 23 let. Do Jeseníku se s rodinou odstěhoval v roce 1946 v rámci osídlování pohraničí, a to mu bylo 30 let. Působil ve funkci správce pily v Horním Údolí, později pracoval na podnikovém ředitelství n.p. Moravolen a svoji pracovní činnost uzavřel na podnikovém ředitelství n.p. Rudných dolů. Na poli sportovním se stal členem tehdejšího SK Jiskra Frývaldov a následně Jiskry Jeseník. Za obě klubová mužstva nastupoval a po ukončení aktivní hráčské činnosti působil v roli trenéra nejdříve u mládeže a poté v letech 1960/61, 1961/6 u mužstva mužů Jiskry Jeseník. Následně se aktivně zapojil do činnosti klubového funkcionáře.
V roce 1973 obdržel pamětní medaili ČSTV za rozvoj socialistické tělesné výchovy. Do fotbalového nebe odešel Antonín Vyjídák st. 11.7.2000. O devět dnů později by se dožil 85 let.

Jeho prvorozený syn Luboš přišel na svět 2.června roku 1948 a jen co trochu povyrostl, už mu táta začal vštěpovat do hlavy a těla základy fotbalové abecedy. Kluk to byl velmi talentovaný a až tak výborný, že se stal, přestože byl velmi mladý, nepostradatelným v základní sestavě mužstva mužů RD Jeseník. Byl nejen fotbalistou, ale hrál výborně i hokej. A to až tak dobře, že ještě v dorosteneckém věku se stal členem hokejového mužstva Dukly Jeseník, která však vzhledem k srpnovým událostem v roce 1968 přestalo existovat. V sestavě nastupoval na postu levého obránce a vpravo byl jeho parťákem Pavel Gotthard. Následně patřil do hokejové party okolo Pavla, která se prezentovala však již pod názvem Jiskra Jeseník. Bohužel pro Luboše a jeho spoluhráče, však v Jeseníku nebyl založen hokejový klub, který by hrál soutěž řízenou ČSSLH. A tak se v Jeseníku hrál pouze hokej pro radost, nikoliv pro body a následné úspěchy v soutěži. Přesto kluziště na Palackého ul., umístěné za již neexistující tělocvičnou Jiskra, bylo svědkem velkých hokejových bitev a navíc za velkého zájmu hokejových fanoušků.

Povolávací rozkaz v roce 1967 zněl na adresu Dukla Přerov. A tak Luboš odjel splnit službu vlasti. Po svém návratu v roce 1969 naskočil okamžitě zpět do fotbalového mužstva. Hrával na levém křídle a měl vše co výborný fotbalista musí mít. Rychlonohý, technický s dobrým zakončením při gólových situacích. Byl základním článkem mužstva, které mělo v sezoně 1973/74 šanci postoupit do divize severomoravského kraje. Pamětníci vzpomínají obzvláště na famózní spolupráci dvojice Šimčík Karel – Vyjídák Luboš. Hrávali spolu na vojně a protože byli velcí kamarádi, tak se po skončení vojny Karel odstěhoval natrvalo do Jeseníku.
O Lubošově případném působení dokonce uvažovali velmi vážně funkcionáři tehdejšího prvoligového mužstva Svitu Gotwaldov. Přestup se však nakonec neuskutečnil.
Osud mu určil, že fotbalovou radost dlouho rozdávat nebude. Po skončení týdenní zimní přípravy mužstva na rozhodující jarní boje v divizi, které se uskutečnilo v Račím údolí, odjelo pět jesenických fotbalistů v ranních hodinách na školení trenérů. Cílovou stanicí byl Šumperk. Luboš, coby řidič osobního auta, spolu se svými spoluhráči Josefem Jurčákem, Františkem Havlíčkem, Rudolfem Králíkem a Christosem Dalabirasem, do cíle své cesty již nedorazili. 9. únor roku 1974 byl jejich posledním dnem života, s výjimkou jediného Ch. Dalabirase, který hrůzostrašnou autonehodu před Vikýřovicemi, jako jediný přežil. Luboš opustil své nejbližší a všechny ty, kteří ho měli rádi v 25 letech! Fotbal v Jeseníku se zahalil do černého a ponořil se do hlubokého smutku.
Vyjídák Antonín mladší, narozen 5.3.1953 v Jeseníku. Byl nejmladší z rodu a k fotbalu ho motivoval jeho táta, člověk žijící fotbalem, a pochopitelně i bratr Luboš, který byl o 4 roky starší. S fotbalem začal už v době, kdy ještě nechodil do školy a jeho prvním trenérem byl jeho otec. V žácích pak pan Kopřiva v tehdejší Jiskře Jeseník.

Po přechodu do dorosteneckého věku se v této kategorii neobjevil a  jako 16 letý začal hrát rovnou za jesenické B mužstvo mužů, to se psal rok 1969 a tehdejší „rezerva“ co hráč, to fotbalista zvučného jména. Namátkou Josef Jurčák, Josef Zámečník, Jan Pavel Baršč, Miloš Petřík a další. Netrvalo dlouho a Tondu si do A mužstva pozval tehdejší trenér Zdeněk Konečný. Jenže se blížila povinnost nastoupit na základní vojenskou službu. Stihl tak odehrát jen minimum zápasů. A zahrál si i se svým starším bratrem Lubošem. Do prvního mistrovského zápasu „naskočil“ v Gottwaldově na Lesné, kde střídal Vratislava Mikuláška. Poté stačil ještě nastoupit ke dvěma zápasům a na podzim 1972 narukoval do Vyškova. Zde mimo vojenských povinností měl možnost hrát i fotbal. V té době byla Dukla Vyškov účastníkem jihomoravského krajského přeboru. Odehrál tady celé dva roky a mezi jeho spoluhráče patřili mimo jiné Sláma Josef (Baník Ostrava), Zahradníček (ČAFC Praha), Vidlička Vlastimil (Sparta Praha), Navrátil (Přerov), Janečka (TJ Gottwaldov). V tomto období se mužstvo Dukly Vyškov dvakrát zúčastnilo v Jeseníku memoriálu Jana Pavla Baršče a Tonda si zahrál proti Jeseníku. Vyškovští fotbalisté putovní pohár dokázali jednou vyhrát. Do Vyškova následně v roce 1975 narukoval další jeseničák Milan Bašič (r.n. 14.4.1956), další z řady skvělých jesenických fotbalistů.
Po návratu z vojny se nestačil ani pořádně rozkoukat a trenér mužstva mužů Rüdiger Nistler vzpomíná: „ Ve čtvrtek se vrátil domů a na nedělní mistrovské utkání proti Novému Jičínu jsem ho okamžitě zařadil do sestavy, která vypadala následovně: Častulík – Orszag, Gotthard, Chuděj (Řehák), Vyjídák – Tóth, Hlísnikovský, Šimčík – Skoupil, Burguš, Nepil.“
Vynikající levý obránce, ale mohl zaskočit na kterémkoliv postu v obraně. Hráč s velkým přehledem, rychlý a nekompromisní. Dobrý pro kombinační hru, dokázal v zápase změnit rytmus hry. Osobní souboje vyznívaly v jeho prospěch a s jeho důrazným stylem hry měli útočníci soupeře velké problémy. V kolektivu byl oblíbený. Charakterově se vyznačoval čestným a férovým jednáním. Kariéru fotbalisty ukončil ve 36 letech (1989) a o tom, že byl neuvěřitelně silnou charakterovou osobností mužstva svědčí mimo jiné i skutečnost, že ihned po návratu ze základní vojenské služby převzal u nově tvořícího se mužstva v roce 1974 kapitánskou pásku, kterou odevzdal svému nástupci až po 15 letech a to poté co se rozloučil s mužstvem.

Dalšího fotbalisty, respektive sportovce rodu Vyjídáků, se už asi nedočkáme. Tonda vychoval dcery Radku a Kateřinu, ale ty se sportování neupsaly. Určitou nadějí je třináctiletá vnučka Veronika, ale to se ukáže až časem.

A zde končí fotbalový příběh fotbalového klanu Vyjídáků.

FOTO 1: Antonín Vyjídák st.

FOTO 2: Antonín Vyjídák st.: první zprava (kapitán mužstva) – SK Přerov

FOTO 3: Antonín Vyjídák st.: stojící první zleva v roli trenéra mužstva mužů Jiskry Jeseník. Sestava: stojící zleva: Vyjídák Ant. st. ,Červinka, Klement Fr., Król Karel, Cibula, Gold Fr., Petřík Miloš, p. Štarman. V podřepu zleva: Arucidis, Nepustil Ant., Dvořáček Mirosl., Kovář, Varitimiadis, Fotiadis, Baršč Jan Pavel.

FOTO 4: Ant. Vyjídák st. v roli trenéra jesenických žáků – synové Tonda a Luboš v podřepu první a druhý zleva

FOTO 5: Luboš Vyjídák

FOTO 6: stojící zleva: Grund Zd., Nečesaný M., Šimčík K, Řehák, Tóth I., Gold Fr., Skoupil J., Nistler R. – v podřepu: Čolas, Mikulášek, Kapusta P., Čolas, Vyjídák L.

FOTO 7: zleva stojící: Zahradníček, Bejbl, Antonín Vyjídák ml. v Dukle Vyškov.

FOTO 8: Ant. Vyjídák na vojně se spoluhráčem Vlastimilem Vidličkou

FOTO 9: mužstvo mužů vedené trenérem Zdeńkem Lučanem (r. 1984)

FOTO 10: stojící zleva: Pílný, Chuděj, Gotthard, Novák, Tóth, Vyjídák, Ulík, Turek Nistler – v podřepu: Nepil, Vlachos, Netopil, Kovář, Spálovský, Hlísnikovský, Jordanidis. / RD Jeseník – AC Sparta 1:4 (0:2) Utkání se hrálo u příležitosti oslav Dne horníků v září 1979/.

FOTO 11: RD Jeseník – AC Sparta Praha: Kapitání P. Slaný a Ant. Vyjídák se zdraví pod dohledem jesenických rozhodčích Miloše Kuzdřala a Petra Dzubáka

FOTO 12: Co tvář, to skvělý fotbalista – zleva stojící: Novák Milan, Vyjídák Antonín, Spálovský Ivo, Netopil Ivan, Vyvážil Vladislav, v podřepu Pilný Vítězslav.

Zpracoval: Ota Kroš ve spolupráci s Rüdigerem Nistlerem a Antonínem Vyjídákem ml.