Těžkost volby Muže zápasu ještě nikdy nebyla pro trenéra a jeho našeptávače tak tíživá, jako po utkání s Medlovem. Ne snad proto, že by si Lukáš Woitek tuto volbu nezasloužil. Naopak, patřil mezi nejaktivnější hráče, absolvoval desítky neúnavných sprinterských soubojů, po jeho akcích se kopaly trestňáky, které rozhodly o výsledku. Je to Muž zápasu!

Ale jakkoliv je tato volba správná, zároveň je nespravedlivá vůči všem jeho spoluhráčům. Protože v Medlově všichni jeseničtí hráči nechali duši a ukázali charakter. A mužem zápasu by klidně mohl být Jiří Nepožitek se svým výstavním gólem a dalším důkazem, že mu lavička nesluší. Nebo Martin Hanzlík, který dokonale nahradil zraněného Pavla Kyselu a nádhernou druhou brankou rozbušil všechna fotbalová srdce. A nebo Patrik Plhák, který odběhal zápas na obrovském prostoru a s nenucenou přirozeností se adaptoval na potřebné defenzivní úkoly. A co středová dvojice Mlynář – Minka, kde oba potlačili svou individuální kreativitu ve prospěch týmu. Samozřejmě mužem zápasu by mohl být i kdokoliv z obránců, kteří na medlovské půdě nechali všechny síly a udrželi čisté konto. A v neposlední řadě také velký mág mezi tyčemi „Tony“ Pastucha, jehož klid a rozvaha by se mohly vyučovat na hodinách sportovní psychologie. Nakonec ale misky vah natěsno převážily k Lukáši Woitkovi – po návratu z karetního trestu dal ve dvou zápasech pět branek a i když se tentokrát střelecky neprosadil, vynikající formu si udržel i v Medlově.

Lukáši, jak bude znít tvé hodnocení utkání v Medlově?

Začátek byl těžký, dostávali jsme zbytečné žluté karty, vesměs všechny pro obránce, a to se nám pak vymstilo ve vyloučení Adama. Takže jsme sedmdesát minut musel hrát o deseti. Ale paradoxně nám pomohl těžký terén, protože po vyloučení jsme zalezli do obrany a čekali, co vymyslí soupeř.

Domácí patří do špičky krajského přeboru. Zklamal tě jejich výkon?

Čekal jsem od nich určitě víc. Předtím dva zápasy prohráli a nedali v nich ani gól, takže jsme si mysleli, že na nás na domácím hřišti vletí. Ale moc jsme jim toho nedovolili. Očekával jsem, že ten zápas bude složitější.

Jeseníku stačí bodovat doma proti Želatovicím, aby přezimoval na první místě. Co tomu říkáš?

Je to samozřejmě skvělé. Říkali jsme si, když jsme suverénně prošli I.A třídou, tak chceme hrát nahoře i v krajském přeboru. Ale že to bude takhle dobré, to nečekal nikdo. 39 bodů po šestnácti zápasech, to tady snad nikdy předtím nebylo. Snad se bude dařit i na jaře.

Patříš mezi hráče s divizními zkušenostmi a víš, o čem ta soutěž je. Čistě hypoteticky, jak by si současný Jeseník vedl v divizi?

To je těžká otázka a špatně se to odhaduje. Věřím, že nějaké týmy bychom potrápili a díky té euforii a nadšení, že s Jeseníkem poprvé hrajeme divizi, tak bychom se tam snad neztratili. Asi bychom se nemohli měřit s ostřílenými divizními mužstvy, ale pak jsou tam další, kteří se tam drží zuby nehty a s těmi bychom byli schopni hrát rovnocenné zápasy.

Koho ty by jsi zvolil za Muže zápasu?

Byl to kolektivní výkon, takže si to zaslouží všichni. Ale jestli mám někoho konkrétně jmenovat, tak asi jednoho ze střelců, Hanzlík, Nepožitek – oba to trefili parádně. Ale musím říct, že mě překvapil i Miňas, protože to nebyl zrovna zápas pro něj, neměli jsme moc balon a to mu nesedí. Ale odběhal to poctivě.