11. místo – 17 bodů – 20 vstřelených branek – 27 branek inkasovaných – 4 vítězství, 5 remíz a 6 porážek. Co vše se skrývá za těmito faktickými údaji o naší podzimní bilanci v divizi? To shrnuje následující ohlédnutí.

Divizní podzim jako na houpačce

Během patnácti podzimních vystoupeních naše mužstvo svými výkony jasně dokázalo, že na tuto soutěž má a že do ní patří. Dobré výkony se střídaly s průměrnými a snad až na herní průšvih v předposledním kole v Polance nemůžeme říct, že by Jeseník vysloveně vybouchl. Naše mladé a perspektivní mužstvo rázně umlčelo pár škarohlídů (nebylo jich moc), kteří po postupu nevěřili, že dokážeme konkurovat divizní kvalitě a prorokovali nám rychlý návrat zpět do kraje. Začátek se, pravda, nepovedl – na šestigólový debakl na hřišti dalšího nováčka z Vratimova navázala domácí remíza s Bruntálem. Jak se nakonec ukázalo, byl to pro bruntálský tým jeden z pouhých 4 bodů, které během podzimu nasbíral, takže zpětně hodnoceno je tento nerozhodný výsledek pro nás velkou ztrátou. Náznak schopností a progresu přišel ve třetím kole (výhra ve Vítkovicích 2:0) a následně i v Krnově, kde jsme sice nebodovali, ale výkonem Jeseník rozhodně nezklamal. Nezkušenost a jistá taktická nevyzrálost se projevily v druhém domácím vystoupení proti Bohumínu (porážka 1:3), ale už týden na to přišla senzace v podobě výhry na hřišti dosud neporaženého Bílovce. V dalším domácím duelu s Havířovem (3:3) zachraňoval Marek Cekuras bod v poslední minutě, ovšem pak jsme narazili na lídra soutěže a z Hlubiny si odvezli prohru 1:4. Z první domácí výhry jsme se radovali až na konci září a odnesl to nováček z Řepiště (2:0). Následovala třízápasová remízová série – ve Frenštátě, doma s Valašským Meziříčím a v Břidličné. Pak jsme museli skousnout porážku v domácím derby se Šumperkem a po ní následoval již zmíněný nejhorší výkon podzimu v Polance. Naše pololetní divizní vysvědčení však vylepšila senzace z největších: domácí výhra nad favorizovanou Opavou byla tou nejlepší tečkou za podzimní částí.

Závěr: mohlo tam být o pár bodů víc, ale nebuďme nenažraní! Podzim = spokojenost.

Konec opor a sbírání zkušeností

Po červnových postupových oslavách oznámil konec kariéry v A-mužstvu zkušený středopolař Honza Minka a bohužel také stopér David Macura. Toho trenér Sláma přesvědčil alespoň na jednozápasový záskok v druhém kole proti Bruntálu, ale jinak se dá hovořit o tom, že se vstupem do divize jsme přišli o dvě nejzkušenější opory. Tou třetí je dlouhodobě zraněný Adam Bříza, který nehraje od dubna a kdoví, jak to s jeho hráčskou kariérou bude dál. Začátkem září odešel na přestup do Bernartic devatenáctiletý útočník Samuel Planý, který měl na jaře velmi dobrou formu a v prvních divizních kolech nastupoval pravidelně.

Novými tvářemi v jesenickém týmu se stali Matěj Zelinka, Jakub Vaněk a v průběhu podzimu také Jakub Grulich. Už tak nízký věkový průměr se s příchodem těchto tří absolventů „sigmácké“ akademie ještě více propadl. Naše jikry, jak s oblibou říkal trenér Sláma, byly pro mužstvo přínosem a ukázaly, že z nich už brzy mohou být dravé ryby. Čtvrtá posila – nikoliv čtvrtá co do významu pro mužstvo – se jmenuje Jan Pechoušek. Bývalý olympionik vyměnil reprezentační běžky za divizní fotbal a velmi rychle se zařadil do pozice jedné z nepostradatelných opor týmu.

Celý podzim se nesl ve znamení hledání optimální sestavy. Jeseník ani jednou nenastoupil dvakrát po sobě v identickém složení a někteří hráči pendlovali sestavu od postu k postu. Například Martin Janíček, další z klíčových mužů Slámovy družiny, se střídavě objevoval na pozici stopera a defenzivního záložníka, závěr podzimu pak dohrával jako krajní obránce.

Ani našemu mužstvu se samozřejmě nevyhnula zranění. Velkou ztrátou byla po většinu podzimu absence Tomáše Cundrly, který se zranil v prvním utkání ve Vratimově. Delší dobu chyběl také Pavel Kysela, zdravotní trable se nevyhnuly ani dalším hráčům.

Jasnou brankářskou jedničkou byl, stejně jako v jarní sezoně, Honza Vajda. Po odchodu Honzy Malysy (přestup do Luhačovic) obsadil post dvojky Dominik Kružík, který odchytal 2 celé zápasy a poločas ve Frenštátu, kde byl Vajda vyloučen. Záda jim kryl ještě Jirka Červenka, který se postupně etabluje do pozice mentora a trenéra brankářů.

Trenér Sláma skončil

Během podzimu si fotbaloví vrabci nad Jeseníkem štěbetali něco o konci trenéra Slámy. Libor Sláma nastoupil na jesenickou lavičku v červnu 2020 a po více než třech letech se rozhodl na vlastní žádost své angažmá ukončit. Vedení klubu bylo s tímto rozhodnutím seznámeno již v září, mužstvu to trenér oficiálně oznámil až před závěrečným domácím utkáním s Opavou. Proto oba naše góly slavilo mužstvo v hloučku u lavičky obejmutím se s končícím trenérem. Proto se po zápase trenér Sláma – byť nedobrovolně – proletěl vzduchem nad hlavami hráčů.

Trenér Libor Sláma se navždy zapíše do jesenické fotbalové historie jako ten, který přivedl náš klub podruhé do 4. nejvyšší soutěže.

„Rád bych se více věnoval svým synům a sledoval jejich fotbalové kariéry. Od trénování si chci odpočinout a taky trochu cítím, že mužstvu by prospěl nový impulz a změna.“

Libor Sláma o svém konci v pozici trenéra

Divácká podpora a dvanáctý hráč

Už jarní domácí duely o postup do divize naznačily, že jesenický fotbalový divák si pomalu nachází cestu zpět na stadion. Červencové pohárové zápasy s Bruntálem a Šumperkem to pak definitivně potvrdily. Co je ještě pozitivnější, zejména v závěru podzimu se takzvaná „západní tribuna“ rozezvučela opravdovým fanděním a vytvořila fotbalovou kulisu. V posledním vítězném utkání proti Opavě se jeseničtí fanoušci stali skutečným dvanáctým hráčem, který podporou a hecováním pomohl dotáhnout tým k vítězství. Velké díky!

Jarní výhled

Vedení klubu už v těchto dnech řeší největší zimní výzvu: na začátku lednové přípravy představit mužstvu nového šéfa, rozuměj trenéra, který povede Jeseník v jarní odvetné části. V ní nás čeká osm domácích utkání a sedm výjezdů. Začínáme už 10. března na našem stadionu proti Vratimovu.

Čísla a zajímavosti jesenického podzimu

• Nejlepším střelcem mužstva byl s 5 góly Alfréd Červeňák.
• V 15 utkáních jsme vstřelili 20 branek, o které se postaralo celkem 9 hráčů.
• Pouze kapitán mužstva Martin Bráblík odehrál všechny podzimní minuty.
• 3 naši hráči viděli v podzimní sezoně červené karty: Jan Vajda, Tomáš Cundrla a Daniel Krézek.
• Nejvyšší divizní návštěvnost podzimu byla oficiálně zaznamenána v utkání Krnov – Jeseník (489 diváků)
• Nejvíce žlutých karet – po 6 – obdrželi v našem týmu Alfréd Červeňák a Martin Furik. Celkem dostalo mužstvo 55 žlutých karet (průměr 3,7 ŽK na zápas).
• Celkem 3x naše mužstvo udrželo čisté konto (ve Vítkovicích, v Bílovci a doma s Řepištěm)
• Za celou podzimní část jsme nekopali ani jednu penaltu. Byly proti nám nařízeny 2 penalty, přičemž 1 Vajda chytil.
• Za svými soupeři jsme během osmi podzimních výjezdů najezdili celkem 1660 km.
• Ve 3 utkáních jsme se střelecky neprosadili (v Krnově, doma se Šumperkem a v Polance).
• Celkem se v našich utkáních objevilo 23 hráčů. Jako 24. hráč figuruje ve statistikách náhradní gólman Jiří Červenka, který sice neodehrál ani minutu, ale za to dostal 1 žlutou kartu.
• Podzimní sezonu jsme zahájili jako FK Jeseník, od 1.10. se už prezentujeme jako FK WAREX Jeseník.
• Jeseník neměl stálého vedoucího mužstva a v 15 utkáních se tak prostřídalo v této funkci 6 různých osob: Jan Zrník (4), Karel Tulis (4), Pavel Kysela (3), Tomáš Bříza (2), Daniel Grulich (1) a Adam Bříza (1).